První měsíc v roce je za námi.

Co se dělo v Kulíšku?

Nový rok jsme zahájili s našimi školáky. Den se velmi povedl. Uvařili jsme si bramboračku a prošli se do krásného lesa, který jsme objevili na našich expedicích s předškoláky.

Celý týden se zpívalo My tři králové jdeme k vám a hrála se hra v kruhu. Děti při ní měli vymýšlet, co přejí sobě a školce do nového roku. Většina se toho zhostila velmi dobře. Kdo neměl vlastní nápad zopakoval, co již bylo řečeno a tak se přání sešlo mnoho.

Hned ve středu se po velké přeháňce stala cesta do Cípu velmi nebezpečnou a to zvláště pro nás dospělé.

Nicméně hned další týden se podařilo Honzovi vytvořit schody ve svahu. Nebyl na to sám. Pomáhal mu Mirek od Šimonka, náš syn Matěj a můj táta. Moc všem děkuji za velké pracovní nasazení. Dokončení schodů by mělo proběhnout tento týden, ale bude záležet na počasí.

Jak jsme se tedy vypořádali s programem v lednu?

Hned v pondělí jsme šli bruslit. Bruslení vyvolalo takové nadšení mezi dětmi i vámi rodiči, že jsme se rozhodli ho zařadit v únoru několikrát a to pro pondělní skupinu pravidelně každé pondělí.

Pravidelné srazy na nádraží a cestování vlakem otevřelo Kulíškům nový prostor.

Budova nádraží je prostorem na procvičení lokomočních dovedností pomocí schodů, dají se zde běhat i sprinty, když se nikdo nedívá . Nabízí svět čaje, kde se dají ve výloze počítat a třídit hrníčky. Navíc ochotná paní prodavačka dá přičichnout i k čaji ve sklenicích. Přes výlohu kadeřnictví se můžete bezpečně dívat jak se stříhají vlasy a nemusíte se bát, že na vás vyjde řada. V pokladně se dají získat dětské jízdenky, stačí poprosit poděkovat a dostanete i barvu, kterou chcete. Když jste velmi hlasití, přivoláte si ostrahu a ta vám řekne, jak se máte v budově chovat. Sedačky k odpočinku se proměňují ve vagóny nebo místo k prohlížení časopisů, knížek či herny různých společenských her. Když je třeba, poslouží i jako dráha pro auta nebo šatna pro panenky. Z ochozu se báječně mává rodičům a je dobrý výhled na parkoviště.

Když Kulíšci prochází kolem automatu na jízdenky, říkají mu čau a on na ně mňau. Bydlí v něm totiž kočka paní Zdenky. Zkuste svého Kulíška, zda už básničku zná.

V automatu na jízdenky,

bydlí kočka paní Zdenky.

Každý divně kouká,

proč automat mňouká.

Jen já říkám čau, automat zas mňau.

Při čekání na vlak se pak díváme z nástupiště, jak kolem jezdí různé vlaky. Počítáme vagóny, lokomotivy. Všímáme si barev, tvarů oken a dveří.

Při vstupu do vlaku zdravíme spolucestující, někteří už nás dobře znají a tak se dětí vyptávají, kam jedeme, co tam budeme dělat. Kulíšci dle svých schopností odpovídají a učí se tak komunikovat s jinými dospělými lidmi.

Když se vlak rozjede říkáme si básničku:

Motoráček tiše houká

a v něm jede lesní školka.

Jmenuje se Kulíšek,

v Minicích má pelíšek.

A když v maringotkách spí,

o mašinkách mají sny.

Básničku pro nás vymyslela Ema, která s námi strávila ve školce asi 3 dny. Chceme ji poslat do soutěže na Elfíkovu jízdenku.

Den pro nás téměř vždy začínal na hřišti. Spočítali jsme se, zahráli různé pohybové hry. Po volné hře na prolézačkách jsme vyrazili do terénu. Do Cípu jsme došli jen několikrát, protože jsme objevovali les za bytovkami. Objevili jsme cestu v rokli. Polomy po kterých se dá lézt. Obešli několikrát okruh kolem statku, kde na cestě byly nádherné stopy srn, divočáků, ptáků. Museli jsme přelézat potok.

Poslední týden jsme se zabývali ptáky. Hráli jsme hry jak se hýbou na zemi a ve vzduchu. Poznávali semínka, sypali je do krmítek z loňského roku. S Honzou Kulíšci vyrobili dvě nová krmítka. Vyráběli jsme koule ze semínek. Kulíšci se snažili zapamatovat i názvy některých ptáků a poznat je na obrázku či ve skutečnosti. V tichu jsme naslouchali ptačím hlasům.

Jediný den se nám poštěstil sníh. Postavili jsme sněhuláka a barvili sněhové sošky.

Výlet do Roztok byl velmi vydařený. Kulíšci využili čas na prohlídku s maximální pozorností a účastí na všech expozicích. Výlet na Levý Hradec přinesl kopu volné hry, kdy si všechny děti hrály v jedné skupině. Návštěva Kozomína a oslava dvou narozenin dopadla taktéž úspěšně. Rolničky cinkají na batůžcích zvesela.

V lednu nás čekala dramatizace známe pohádky.

Četli a hráli jsme pohádku O 12 měsíčkách. Děti vstupovali do rolí a pohádka doslova praskala Maruškami ve švech. Role Holeny a macechy se také vždy někdo ujal. Leden byl nelítostný vůči zlým a nevychovaným ženám. Pohádka skočila jak má.

Vyráběli jsme ptáčky z kartonu a malovali kulichy křídou. Připravili jsme pro ptáčky krmítka a snažili se je pravidelně doplňovat.

Písničky jsme doprovázeli na rytmické hudební nástroje.

Díky dotaci pana starosty jsme mohli objednat sadu dalších perkusí a bezové koncovky.

Moc se na ně těšíme.

Tak to je vše o lednu v Kulíšku. Blanka Dymáčková