V prosinci se život v naší lesní školce zpomalí. Snažíme se vnímat všemi smysly přírodu okolo nás. Hluboké až posvátné ticho nás nabádá, abychom se i my ztišili. Více pozorovali, více si všímali. Když napadne sníh sledujeme stopy zvířat, které ve zdánlivě opuštěném lese stále žijí. Pozorujeme místečka vyležená od srnek. Naše krmítka plníme ptačím zobem. Snažíme se  zahlédnout ptačí kamarády, kteří si k nám letos v zimě našli cestu. Mráz nás častěji zažene do našeho vyhřátého zázemí. Sesedneme se v kruhu a vyprávíme si pohádky, příběhy. Čím více se blíží Vánoce, tím častěji ožívá i vánoční příběh. O hvězdě, Marii a Josefovi, o jejich cestě do Betléma… V zázemí pečeme cukroví. Vanilkové rohlíčky, perníčky provoní celé okolí.  Strojíme stromeček a zdobíme školku. Každý den si zapalujeme svíčku na našem adventním věnci. Rituál, na který se všichni těšíme. Děti se střídají v zapalování svíček. V posouvání oslíka s Marií blíže k Betlému, blíže ke Štědrému dni, den po dni. Na Barborku jsme našli v punčoše velikou Vánočku. Děti jí musely spravedlivě rozkrájet, aby zbylo na všechny. Barborka co jí přinesla, byla určitě moc ráda jak se umí dělit.  Domů jsme si ten den nesli třešňové větvičky. Se svatou Lucií přišla nová sloka oblíbené podzimní písničky. Děti zkoušely mít věnec na hlavě, jak to Lucie dělávaly. V lese jsme zdobili strom pro zvířátka. Rodičům jsme vyráběli dárečky, našim sousedům přáníčka. Na Vánočním Kulíškování děti předvedly úžasné představení. Mnoho říkanek a písniček nejen s vánoční tématikou. Poslední den školy za námi přišel Ráchel tatínek a zahrál nám na kytaru koledy. Bylo to moc milé setkání.

V měsíci prosinci nám tatínci ze školky vylepšili naší novou střechu. Moc jim za to děkujeme.